« Zpět

Astma

Astma je onemocnění, jehož základem je zánět dýchacích cest a hyperreaktivita průdušek. Mezi nejčastější podněty, které dráždí průdušky a mohou vyprovokovat astmatický záchvat, patří cigaretový kouř, křídový prach, skelná vata, dráždivé plyny, spreje na vlasy, mlha, smog, chlad, fyzická námaha i silné emoce. Specifickými podněty mohou být pylová zrna, zvířecí srst, roztoči, plísně, potraviny, hmyzí jedy apod.

Astma se projevuje souborem příznaků, z nichž je nejzávažnější dušnost, která vychází ze ztíženého výdechu. Časté jsou noční dušnosti, dušnosti při tělesné námaze, dráždivý chronický kašel, hvízdavé dýchání. Při záchvatu nastane zúžení průdušek, otok sliznice, tvorba hlenu, který je hustý a vazký. Průchodnost průdušek se tím tak zhoršuje.

Alergeny astmatu

Hlavní alergeny

Řada alergenů se dostává do organismu dýchacími cestami, i když astma může být vyprovokováno také potravinovými (např. burský oříšek) nebo kožními alergeny. Původ inhalačních alergenů je různý, většinou se jedná o běžné látky nacházející se v ovzduší jako např. pyly, prach, roztoči, plísně, zvířecí alergeny.

Pyly

Pylové alergie, tzv. polinózy, mají charakteristicky sezonní charakter. V jarním období dominují pyly dřevin, v létě pyly travin a na podzim pyly vysokobylinných plevelů. Schopnost alergizovat je u různých rostlin různá. Například díky přibývajícím nekultivovaným plochám na sídlištích, kde se daří zejména rostlinám s agresivními pylovými alergeny (pelyněk černobýl, bojínek luční, pýr plazivý, tomka vonná, ovsík vyvýšený apod.), došlo k vzestupu projevů polinózy. Koncentrace pylů v ovzduší je také ovlivněna počasím. Horké, suché počasí napomáhá šíření pylů, stejně jako vítr. Naopak déšť sráží pyly dolů na zem a riziko obtíží snižuje. Monitorování pohybu pylových zrn je obvykle zajišťováno regionálními hygienickými stanicemi a zastřešované tzv. Pylovou informační službou. Z údajů se sestavuje pylový kalendář. Stejně jako u ostatních alergenů je nutné omezit kontakt alergika s pyly na minimum. V kritickém období je potřeba omezit větrání na nejnižší možnou míru. Krajním řešením je používání obličejových masek.

Prach

Domácí prach je bohatým zdrojem bytových alergenů. Je tvořen chemickými látkami a biologickým materiálem typu bakterií, plísní, lidských a zvířecích odpadů, roztočů. Pravidelné větrání místností v období příznivého stavu ovzduší vede k regulaci domovní teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Tím nepřímo klesá koncentrace alergenů v ovzduší. Stejný účinek má časté vytírání podlah a užívání výkonných vysavačů s kvalitními filtry. Ideální jsou dobře omyvatelné podlahy bez koberců, byty bez záclon a závěsů. Užívání čističek vzduchu na noc také snižuje výskyt prachových alergenů. Prašnost bytového a domovního prostředí závisí na poloze domu, na klimatických a zeměpisných podmínkách, na ročním období, na způsobu vytápění, na vnitřním zařízení bytu, na počtu osob, které domácnost obývají. Jiný je domácí prach ve městě a na venkově.

Roztoči

Hlavním alergenem domácího prachu jsou roztoči. Jsou to drobní členovci podobní klíšťatům, asi 0,3 mm velcí a pouhým okem neviditelní. Nejdůležitější jsou dva druhy: Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae. Roztoči se živí lidskými lupy a kožním odpadem. Je jich proto nejvíce v lůžkovinách, kde mají ideální vlhkost, teplo a dostatek obživy. Navíc alergizují i svými výměšky, kterými znečišťují prostředí. Zdrojem roztočů v přírodě jsou zvířata, ptáci, včetně holubů, slepic a kanárků. Výskyt roztočů v průběhu roku má dva vrcholy. Prvním je období mezi srpnem a říjnem, druhý trvá od února do března. Alergen roztočů je poměrně velký a těžký a vznáší se ve vzduchu pouze několik minut po rozvíření. Nejvíce rozvíříme roztoče vysavači staršího typu, které nemají účinné filtry. Výskyt roztočů lze omezovat vhodnými úpravami interiéru: žádné koberce, záclony, čalouněný nábytek, častá výměna lůžkovin (každých 14 dní) a jejich praní v horké vodě na 60 °C. Nebezpečné jsou plyšové hračky. Obsah roztočů lze kromě praní snížit i tím, že se nechají přes noc vymrznout v mrazničce. Peří v polštářích a pokrývkách je nutné nahradit jinými materiály, jako např. dutými vlákny, které se dají prát a poskytují roztočům méně příznivé podmínky. Často jsou opomíjeny alergeny švábů. Je na ně potřeba myslet při celoročních problémech alergiků z městských aglomerací.

Plísně

Plísně se vyskytují jak v domácím, tak ve vnějším prostředí. Spóry mikrohub (mikromycet), jak se správně „plísně“ nazývají, jsou menší než pylová zrnka (řádově měří jen několik mikrometrů). Proto se snadno dostávají až do periferních průdušinek a vyvolávají obávané astma. Plísně potřebují teplo a vlhko, proto vynikají zejména na podzim, kdy opadává listí a tlejí rostliny. Rizikovým prostředím jsou nevětrané chaty a chalupy, přízemní nebo podkrovní byty se špatnou izolací. Sporadicky byly popsány alergické reakce na „velké“ houby, žampiony. Z potravinářských zdrojů je nejnebezpečnější plíseň sýru niva. Na plíseň jako hlavního vyvolavatele alergií začneme pomýšlet při obtížích, které se zhoršují při vlhkém počasí nebo jsou vyprovokovány pobytem ve vlhkých a obtížně větratelných místnostech. Celosvětově nejzávažnější jsou houby Alternaria, Cladosporium, Fusarium a Botritis. Spóry mikrohub vykazují značnou variabilitu, která znesnadňuje diagnostiku alergenu a tím i imunoterapii.

Zvířata

Kočičí alergeny ze slin nebo kůže představují velké nebezpečí. Jsou velmi malé a lehké, navíc mají dlouhou životnost. Alergen kočky přetrvává v domácím prostředí až 6 měsíců po odstranění zvířete z bytu. Lépe je kočku do domácnosti alergika vůbec nepořizovat. Psí alergeny pocházejí ze slin, kožních šupin a moče. Kupodivu nepochází z chlupů. Není tak rozdíl mezi dlouhosrstými a krátkosrstými psy. Alergeny drobných hlodavců, jako je křeček, morče, myši, krysa a potkan, jsou také častou příčinou alergizace dětí. Alergenem je srst a moč.

Faktory spouštějící záchvaty

Většina astmatiků udává jeden nebo více těchto činitelů:

  • studený nebo suchý vzduch
  • silné pachy včetně parfémů a vonných rostlin
  • dráždivé látky v ovzduší (např. cigaretový kouř a jiné škodliviny v bytech, výfukové zplodiny, průmyslové exhalace). Znečištěný vzduch v uzavřených prostorách je často nejhorší, zejména když je v bytě plynový sporák bez náležitého odvětrání. Oxid siřičitý, který se přidává jako konzervační látka do některých potravin a nápojů (siřičitan, metabisiřičitan nebo písmeno E s čísly 220227). Lehké alkoholické nápoje, víno, pivo a mošty obsahují téměř vždy takové konzervační látky s obsahem síry
  • faktory počasí, například bouřky
  • smích, zívání, pláč, kašel nebo jiné vybočení z obvyklého způsobu dýchání
  • stres nebo úzkost
  • silná citová hnutí, například strach, hněv nebo rozrušení
  • situace nebo osoby vyvolávající nepříjemné vzpomínky, např. traumatizující vzpomínky z dětství (v tomto případě je nutná psychoterapie)
  • tělesná námaha (usilovné hluboké dýchání vysušuje sliznici dýchacích cest)
  • některé potraviny a nápoje
  • potraviny, které vyvolávají pálení žáhy, mohou u některých jedinců astma zhoršit
  • alkoholické nápoje mohou u některých pacientů zhoršovat kontrakce dýchacích cest
  • někteří astmatici se musí vyhýbat potravinám s obsahem histaminu
  • někteří astmatici reagují špatně na zápach vařených potravin, těmto reakcím mohou zabránit léky kromoglykátového typu nebo anticholinergika

Pozor na acylpyrin

Přecitlivělost na acylpyrin se může u astmatiků vyvinout zcela nečekaně, zejména mají-li alergickou rýmu nebo nosní polypy. Důsledkem mohou být těžké astmatické záchvaty.

10 kroků ke snížení rizika astmatického záchvatu

Krok č. 1

Omezte vlhkost a páru. Otevírejte okno nebo dveře koupelny a kuchyně při každém vaření, mytí, praní nebo ihned poté, aby se vlhkost nedostala do ostatních místností. Nesušte prádlo uvnitř v bytě. Před zastláním nechte důkladně vyvětrat lůžka a v ložnici co možná nejvíce větrejte, nejlépe pomocí stále pootevřeného okna.

Krok č. 2

Předcházejte tvorbě prachu. Omezte plochy, na nichž může usedat prach. Povrchy utírejte vlhkou látkou. Vysávejte polstrovaný nábytek, záclony, koberce a podlahy pečlivě udržovaným vysavačem. Často měňte polštáře - ideální by bylo vždy je po 3 měsících vyměnit za nové.

Krok č. 3

Perte ložní prádlo při vyšších teplotách (nejméně 60 °C), abyste zahubili všechny roztoče.

Krok č. 4

Pravidelně perte všechny plyšové hračky a kupujte takové, které je možné prát na 60 °C. Vůbec nejlepší jsou hračky, které lze omývat. Plyšové hračky také nepatří do dětské postýlky. Matrace, prošívané přikrývky a polštáře v ložnici astmatika povlečte do speciálního povlaku s mikrospóry, které nepropustí roztoče.

Krok č. 5

Dejte pryč koberce. Dle možností je nahraďte linoleem, PVC nebo dřevěnou či korkovou podlahou s co nejmenšími štěrbinami, v nichž by se mohl hromadit prach.

Krok č. 6

Při koupi nového vysavače zvolte model s vysoce účinným filtrem.

Krok č. 7

Zbavte se polstrovaného nábytku, zejména židlí a pohovek, s tkanými textiliemi a nahraďte je nábytkem s rákosovým výpletem, plátnem, kůží nebo koženkou. Všechny tyto materiály lze snadno čistit a nedaří se v nich roztočům.

Krok č. 8

Upravte i své okolní prostředí. I když chybí jednoznačný důkaz, je pravděpodobné, že různé způsoby vytápění se zlepšeným větráním sníží vlhkost a počty roztočů v domácím prachu.

Krok č. 9

Pokud je to nevyhnutelné, najděte nový domov pro svoji kočku nebo psa. Někdy pomůže pravidelné koupání zvířete. Vykoupáním jednou týdně můžete snížit množství alergenu až o 90 %. Zakázat kočce vstup do části bytu obvykle nestačí, protože alergen se přenese na oblečení členů domácnosti.

Krok č. 10

Zbavte se plísně. Snížení vlhkosti a par v bytě účinně zabrání růstu plísní, které jsou další příčinou astmatu a alergií.
Sponzoři