Řada alergenů se dostává do organismu dýchacími cestami, i když astma může být vyprovokováno také potravinovými (např. burský oříšek) nebo kožními alergeny. Původ inhalačních alergenů je různý, většinou se jedná o běžné látky nacházející se v ovzduší jako např. pyly, prach, roztoči, plísně, zvířecí alergeny.
Pyly
Pylové alergie, tzv. polinoózy, mají charakteriristicky sezónní charakter. V jarním období dominují pyly dřevin, v létě pyly travin a na podzim pyly vyskokobylinných plevelů. Schopnost alergozivat je u různých rostlin různá. Například díky přibývajícím nekultivovaným plochám na sídlištích, kde se daří zejména rostlinám s agresivními pylovými alergeny (pelyněk černobýl, bojínek luční, pýr plazivý, tomka vonná, ovsík vyvýšený apod.), došlo k vzestupu projevů polinózy. Koncentrace pylů v ovzduší je také ovlivněna počasím. Horké, suché počasí napomáhá šíření pylů, stejně jako vítr. Naopak déšť sráží pyly dolů na zem a riziko obtíží snižuje. Monitotorvání pohybu pylových zrn je obvykle zajišťováno regionálními hygienickými stanicemi a zveřejňováno například na internetu (www.pyly.cz). Z údajů se sestavuje pylový kalendář. Stejně jako u osttaních alergenů je nutné omezit konkatk alergika s pyly na minimum. V kritickém období je potřeba velmi omezit větrání. Krajním řešením je používání obličejových masek.
Prach
Domácí prach je bohatým zdrojem bytových alergenů. Je tvořen chemickými látkami a biologickým materiálem typu bakterií, plísní, lidských a zvířecích dopadů, roztočů. Pravidelné větrání místností v období příznivého stavu ovzduší vede k regulaci domovní teploty a relativní vlhkosti vzduchu. Tím nepřímo klesá koncentrace alergenů v ovzduší. Stejný účeinek má časté vytírání podlah a užívání výkonných vysavačů s kvalitními filtry. Ideální jsou dobře omyvatelné podlahy bez koberců, byty bez záclon a závěsů. Užívání čističek vzduchu na noc také snižuje výskyt prachových alergenů. Prašnost bytového a domovního prostředí závisí na poloze domu, na klimatických a zeměpisných podmínkách, na ročním období, na způsobu vytápění, na vnitřním zařízení bytu, na počtu osob, které domácnost obývají. Jiný je domácí prach ve městě a na venkově.
Roztoči
Hlavním alergenem domácího prachu jsou roztoči. Jsou to drobní členovci podobní klíšťatům. Jsou asi 0,3 mm velcí a pouhým okem neviditelní. Nejdůležitější jsou dva druhy: Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae. Roztoči se živí lidskými lupy a kožním odpadem. Je jich proto nejvíce v lůžkovinách, kde mají ideální vlhkost, teplo a dostatek obživy. Navíc alergizují svými výměšky, kterými znečišťují prostředí. Zdrojem roztočů v přírodě jsou zvířata, ptáci, včetně holubů, slepic a kanárků. Výskyt roztočů v průběhu roku má dva vrcholy. Prvním je období mezi srpnem a říjnem, druhý trvá od února do března. Alergen roztočů je poměrně velký a těžký a vznáší se ve vzduchu pouze několik minut po rozvíření. Nejvíře rozvíříme roztoče vysyvači staršího typu, které nemají účinné filtry. Výskyt roztočů lze omezovat vhodnými úpravami interiéru: žádné koberce, záclony, čalouněný nábytek, častá výměna lůžkovin (každých 14 dní) a jejich praní v horké vodě na 60ºC. Nebezpečné jsou plyšové hračky. Obsah roztočů lze kromě praní snížit i tím, že se nechají přes noc vymrznout v mrazničce. Peří v polštářích a pokrývkách je nutné nahrdit jinými materiály jeko např. dutými vlákny, které se dají prát a poskytují roztočům méně přiznivé podmínky.
Plísně
Plísně se vyskytují jak v domácím, tak ve vnějším prostředí. Spóry mikrohub (mokromycet), jak se správně "plísně" nazývají, jsou menší než pylová zrnka (řádově měří jen několik mikrometrů). Proto se snadno dostávají až do periferních průdušinek a vyvolávají obávané astma. Plísně potřebují teplo a vlhko, proto vznikají zejména na podzim, kdy opadává listí a tlejí rostliny. Rizikovým prostředím jsou nevětrané chaty a chalupy, přízemní nebo podkrovní byty se špatnou izolací. Sporadicky byly popsány alergie na "velké" houby, žampiony. Z potravinářských zdrojů je nejnebezpečnější plíseň sýru niva. Na plíseň jako hlavního vyvolavatele alergií začneme pomýšlet při obtížích, které se zkoršují při vlhkém počasí nebo jsou vyprovokovány pobytem ve vlhkých a obtížně vyvětratelných místnostech. Celosvětově nejzávažnější jsou houby Alternaria, Cladosporium, Fusarium a Botritis. Spóry mikrohub vykazují značnou variabilitu, která znesnadňuje diagnostiku alergenu a tím i imunoterapii.
Zvířata
Kočičí alergeny ze slin nebo kůže představují velké nebezpečí. Jsou velmi malé a lehké, navíc mají dlouhou životnost. Alergen kočky přetrvává v domácím prostředí až 6 měsíců po odstranění zvířete z bytu. Lépe je kočku do domácnosti alergika vůbec nepořizovat. Psí alergeny pocházejí ze slin, kožních šupin a moče. Kupodivu nepocházejí z chlupů. Není tak rozdíl mezi dlouhosrstými a krátkosrstými psy.Alergeny drobných hlodavců jako jsou myši, křeček, morče, krysa a potkan, jsou častou příčinou alergizace dětí. Alergenem je srst a moč.
